středa 22. února 2017

Už nespím jako nemluvně

Dnes po dlouhé době jsem se rozhodla, že půjdu spát s malou po o ( tento výraz mám ze školky tam to frčí:)). Jelikož jsem minulý týden měla to štěstí mít doma celý bleší cirkus (malý byl objednaný na operaci mandlí tak jsem ho týden předem vyndala z množírny bacilů tedy školky a nakonec jsem ho tam tento týden ve středu vrátila páč nás na operaci nevzaly kvůli špatným výsledkům krvácivosti). Tak jsem zalehla počasí ideální déšť a pod mrakem - no zkrátím to spala jsem 30 minut a sousedka nad námi co bydlí ve 3 patře táhla totálně řvoucí dítě po schodech tak jsem znovu zabrala a za dalších 30 minut se nám do zvonku opřel pošťák no dělala jsem mrtvou, ale pak už jsem nezabrala tak jsem po 20 minutách chtěla totálně potichu odejít a když jsem za sebou zavírala dveře tak se malá vzbudila - tomu nemůžu uvěřit že jí nic předtím nevzbudilo a toto jo no prostě pech. Možná to zítra zkusím znova - ale nevím čekáme návštěvu tak to tu budu muset dát do pucu.

A foto blešího cirkusu a ty potvrzují rčení - že žádné dítě není dost hodné aby matka nebyla šťastná že už spí.




 

Žádné komentáře:

Okomentovat